Spousta jedinců jim závidí jejich bohatství, krásný dům, peníze, automobil, postavení, šperky, oblečení a moře volného času. Zatímco jiné ženy musí chodit do práce, běžet rychle do školy pro děti, odvést je do kroužků, přivézt, napsat úkoly, uvařit a ještě doma uklidit. Pak padnou do postele a na nějakou kosmetiku, nákupy a podobně není moc času.
Ne vždycky je to jednoduché
Zelená vdova rovná se většinou manželka úspěšného a bohatého muže, který má vysoké postavení, dostatek peněz, je pracovně velmi vytížen. Často jeho práce nese společenské večírky, koktejly a podobně. Často odchází ráno, od snídaně a přichází velmi pozdě večer, někdy v noci. Manželka na něj oddaně čeká, obklopená luxusem.
Slovní spojení zelená voda je složeno ze slova zelená, tedy obklopená satelitním městečkem, ve kterém žije tak trochu odříznuta od normálního světa. Vdova není sice v pravém slova smyslu, ale je denně bez manžela, vlastně většinu času je bez něj. Spousta lidí v nich vidí šťastné ženy, ale ne vždycky tyto ženy mají v životě nějaký ten cíl. Jsou manželky na ozdobu, jejich životním údělem je usmívat se, být krásná, neztrapnit manžela.
Sklony k nevěře i alkoholismu
Na první pohled jim nic nechybí. Mají opravdu všechno, tak co chtějí víc? Možná i to, že mají všechno, nač si vzpomenou, jejich manžel není věčně doma, nemají proč vstávat, za čím jít, možná i proto mají větší sklony k alkoholismu, než ostatní. Alkohol zbavuje úzkostí, svět vypadá alespoň chvíli lépe. Často sahají také po lécích na úzkost, aby jim bylo maličko lépe.
Nudí se. A přece ještě nejsou úplně k ničemu, ne? Vyhlédnou si občas milence, kterému pak rády tu a tam něco koupí, nějakou (pro ně) maličkost, ze které je milenec opravdu nadšený. Užívají si pozornost, cítí se žádané, chtěné a milované. Milenec jim dává přesně to, co jejich manžel bohužel ne. Pozornost a čas.
