Společnost se stále vyvíjí. Můžeme si tohoto vývoje všimnout na mnoha faktorech. V prvé řadě je smutné, že lidé se stali konzumenty a přestali být lidmi. Dnešní jedinec má, proto žije. Podle Ericha Fromma přešel z formy BYTÍ na to, že něco má – vlastní (forma MÍT).
Nemusíme být ani psychologem, sociologem a ani vystudovat vysokou školu, abychom poznali, že jsme ovlivňováni právě my. Je na každém z nás, aby posoudil, zda je to vliv kladný nebo záporný. Nejdůležitější je, aby se člověk nenechal unést natolik, že to přestane zvládat. Nikoho přece nemusí trápit, že si nemůže pořídit všechny módní věci. Měli bychom žít dál, neuvědomovat si vliv médií, nenechat se příliš ovlivnit reklamami. Alespoň se pokusme najít zpět tradiční lidské hodnoty. Svět se mění díky nám, svět se mění s námi. Je jen na nás, jak si budeme měnit právě ten svůj svět a zároveň život.
Je velmi zajímavé, jak mnozí z nás dokáží přehodnotit svůj život, až když se o něj pokusí smrt. Neuvěřitelné je, že právě v tomto detailu se shodli jak Erich Fromm tak i Antonio Mario Baggio. Oba vyzdvihli schopnost uvědomění člověka a osvobození od konzumu v nejtěžších situacích, poukazují na to, že až teprve tehdy dokáže člověk ´´lépe žít´´. Zvratem v našem životě může nastat i při prožívání lásky. Ale jen málokdy se stane, že je láska oboustranná a natolik intenzivní, aby nám umožnila osvobození od všeho hmotného. Nešťastná láska může vést k tomu, že zklamaný jedinec se vůči vnějšímu světu obrní a ztrácí sám sebe. Naopak se snaží být jako ostatní, tudíž se povětšině stává ještě intenzivnějším článkem konzumní společnosti.
Podle mě je velmi pravděpodobné, že lidé se nezmění. Většina z nás bude stále konzumenty, najde se jen málo jedinců, kteří se budou odlišovat. Vždyť přece i světoznámý sociolog může být taky jen konzument, který si jen na malou chvíli uvědomil, co obnáší život dnešního člověka. Ti, kteří se odlišují, mají velmi těžký život a bohužel mnoho slabších jedinců nezemře sešlostí věkem.
